Administrativně správní budova společnosti, která distribuuje a vyrábí betonové směsi a je nakloněna alternativním technologiím i stavebním postupům. Syrové autentické místo s vůní práce a stále přítomným hlukem. Industriální charakter pozemku má silnou atmosféru díky nikdy nespící betonárce i čtyřicetimetrovému skladovacímu silu naproti. Experiment se souhlasem klientů. Náplň činnosti se promítá do neuspořádaného a neušlechtilého výrazu objektu, který je celý výhradně betonový odlitek. Nejde o minimalistickou formu ve formě sendvičů či vícevrstvé sofistikované stěny, ale o plný robustní betonový odlitek. Izolační betony byly před stavbou testovány a jejich skutečné tepelně izolační vlastnosti byly prověřeny před realizací. Betonový živočich, jehož forma vychází pouze z funkce provozů, vztahů k okolí, pohybu slunce i pohybu aut a lidí kolem. Není krásná, nejde o plán. Vzrostlé stromy byly zachovány, dům se jim vyhnul, stejně tak obří vjezdová brána do betonárky, to vše tvarovalo dům. Už jsem nechtěl kácet a nejprve si připravit staveniště tím, že se vše zlikviduje a srovná se zemí. Pohledový beton různých struktur je na podlaze, stropech, stěnách, objekt sám včetně střechy je vylitý z cca metrové stěny, bez dalších obkladů, úprav či dokončovacích prací. Je hrubý a divoký, nedokonalý a krásný. Výkvěty na fasádě nejsou snaha o estetično, ale chyba při lití stěny. Mnohé se nepovedlo. Nutné instalace jsou viditelné, vedené vně, okna jsou očima domu. Parkování je na střeše objektu (z důvodů šetření místa nutného pro provoz betonárky, skrze zasklené otvory na střeše bude možné zespodu vidět autům pod sukně, do podvozků a výfuků). Na střeše pak bude dobudována fotovoltaická elektrárna s nabíječkami pro elektromobily, které nyní parkují uvnitř objektu. Dům sám skrývá prvky, které jsou dlouhodobě amatérsky vyvíjeny investorem (10metrová vyklápěcí vrata sloužící pak jako hluboké zastřešení před vjezdem, prototyp robota provádějící zdění na stavbě, jehož vývoj se stále v procesu, detaily zábradlí, pojezdných skel, topení objektu, atd.). Celkově šlo o živočišný, spíše neplánovaný vzájemný proces a komunikaci mezi mnou a investorem, improvizaci, která nyní klienta i mne jako architekta utvrzuje, že je možné si věci dělat sám, postupně, s radostí z tvoření, do určité míry amatérsky, necertifikovaně, bez atestů či předpisů. Pak může být člověk stále zvídavým dítětem, hrajícím si chlapcem a tvůrcem vlastního prostředí. Jako autor jsem se skrz klienta mnohému pomocí jeho metody úsměv-pokus-omyl-úspěch naučil. Jednou si chci takhle postavit věž čtyř živlů.