Vycházíme z původní dvojice hmot – domu pro šafáře a pro kočáry. Tím, že funkce rozdělujeme, získáváme volnost pro knihovnu a užitečnost pro zázemí. Na místě původních kůlen budovu doplňujeme objektem-tribunou, do které situujeme zázemí. Knihovna samotná je pak propojena s bývalým domem nájemce, jehož interiér je nyní památkově chráněn. Tento objekt využíváme k budoucímu rozšíření knihovny o prostor dílen, výstavních místností a občer¬stvení s vlastním zázemím. Všechny tři budovy spolu vytvářejí centrum, které obsahuje prostory určené rozmanitým aktivitám a zájmům. Podmínka památkářů je zachování původní hmoty. Knihovna se skládá ze dvou nových propojených objektů. Hlavní stavba hmotově vychází z původní hmoty, historicky byly k domu připojeny technické prostory kůlen. Navazujeme na tento princip a k objektu knihovny připojujeme tribunovou hmotu zázemí, díky tomu získáváme volný (v čase měnící se) hlavní prostor knihovny, všechny podružné místnosti dáváme mimo do technického objektu pod tribunu. Hlavní vstup do objektu situujeme ze dvora, nikoliv z ulice, toto je původní princip zámku. Prostor knihovny je navržen jako volný, dělený pouze regály, jehož dispozice se tak může měnit. Kvůli šetření prostoru navrhujeme hlavní schodiště do podkroví jako exteriérové, je umístěno vedle tri¬buny. Celé podkroví je volné. Z podkroví je přes vikýř přístupná střecha zázemí/tribuna, která je pochozí a poskytuje možnost expanze akcí i ven. Hlavní veřejný pobytový prostor představuje tribuna, která nabízí možnost sezení ve stínu pod deštní¬ky a zároveň slouží jako hlediště (obráceno k podiu a do dvora). Na západní stranu, směrem k rybníku, navrhujeme terasu s molem, která je přístupná z centrálního prostoru knihovny. Pracujeme s okolím, to je tvořeno prostory před tribunou, tribunou samotnou, prostorem před vstu¬pem do knihovny, prostorem za knihovnou – terasou k rybníku a podiem. Prostory památkově chráněného sousedícího objektu vnímáme jako možnost rozšíření knihovny a její doplnění o nové prostory a funkce.
Hlavní principy:
1. Rozdělení do 2 objektů – výkonného a sloužícího = uvolnění výkonného (knihovna + sál).
2. Volná knihovna (umožňuje různé rozestavení regálů).
3. Nové vychází ze starého = kontinuita.
4. Práce s terénem = lepší výška sálu při zachování hmoty.
5. Plná fasáda do ulice (požadavek památkářů) je obrazem, vývěsním štítem.
6. Důraz na mobiliář, detaily a doplňky kolem domu (nápis, molo, tribuna, podium, pergola…).
7. Knihovna je průhledná, ve dne láká, v noci svítí.
8. Sestavou objektů vytváříme kulturní centrum (nejde o jednotlivý objekt).
9. Sousední objekt rozšíří knihovnu/sál, propojí dále plánované rekonstruované budovy v areálu.