Radnice Slezské Ostravy jako vychýlený svorník mezi tradicí a moderností – text ze zadání soutěže. 

Chceme, aby náš návrh byl oním svorníkem k modernosti a k podpoře vztahu úřad-občan. Přístavbu vnímáme jako mladší sestru současné radnice. Naší myšlenkou je ponechat původní historickou radnici jako č. 1., nepředkládáme další symbol, druhou identitu, ale „pouze přistavujeme“. Naše přístavba je otevřená, neformální a přátelská budova, která není výrazem moci, přísnou institucí, ale pojítkem mezi občanem a státní správou a představuje tak i demokratizační změny v moderní společnosti 21. století. Návrh se vztahuje k dnešku – architektonicky, výrazově, provozně i symbolicky. Staré má být staré, v tom je jeho kvalita a účel, moderní má být vztaženo k době svého vzniku. Předkládáme zelený kopec, který vychází ze svažitosti a morfologie pozemku, je transparentní, lehký, zrcadlící. Spojujeme Slezskou a Moravskou Ostravu – transparentností, ve fasádě přístavby se druhý břeh odráží, v ní se zrcadlí. Budova je doslova otevřena přes břeh. Chceme zvýšit frekvenci pěšího provozu kolem radnice. Lidé na chodníku, na schodišti, za skly úřadu, na terase, to vše = život. Důležitým tématem bude veřejný prostor kolem a před touto dvojicí, vztah k horním ulicím (Na Františkově, Keltíčkova), propojení přes řeku, opětovné navázání spojení kvůli existenci rychlostní komunikace Bohumínská. Tato dvojice bude vidět z Moravské Ostravy, bude exponovanou skulpturou i pro pohled z nábřeží a může se optimálně stát i počátečním impulsem pro rozvoj této strany – tedy Slezské Ostravy.  Navrhujeme objekt:

• doplňkový

• transparentní

• členitý

• pokrytý zelení 

• otevřený 

• kontrastní 

• s veřejným prostorem

• přátelský 

Dispozice dbají na: přehlednost prostor, snadnou orientaci v budově, pohodlí pro klienty, pohodlí pro zaměstnance, hierarchizaci prostor a provozů, dostatek prostoru, jasné rozdělení provozů (veřejnost-úřad). Pracujeme s výhledem – máme veřejnou střechu, ve fasádě zrcadlíme zeleň u řeky i město.  Logo, vstup, vlajky, úřední deska, nápis – to vše jsou symboly, pracujeme s nimi, oživují dům, líbí se nám. Naše budova je zelená a to zvenku i zevnitř a skýtá množství prostor a možností nad rámec pouhého fungování úřadu jako administrativní instituce. Zeleň je věc navíc, bude něco stát, je to však dobrá investice do pracovního prostředí a přímo ovlivní výkon a chování člověka uvnitř budovy. Veřejný prostor máme na terasách, na střeše, na propojujícím schodišti a před domem. Lidé u objektu mu dodají živost, začlení ho do města. Pracujeme s lidmi jako s dalším principem architektury. V návrhu uvažujeme s využitím květníků na každé terase i střeše. Charakter objektu „zelený kopec“, definuje náš záměr na vytvoření moderní a na zeleň a vegetaci bohatou stavbu. Veškeré květníky slouží pro ozelenění radnice a jsou navrženy tak, aby umožnily maximální vodo-zádržnost. Náš systém zeleně je něco navíc, zde však doslovně – jde o hodnotu objektu navíc, princip, který nejen posouvá architekturu přístavby výš, ale také konkrétně a technicky funguje (ochlazuje, tlumí hluk, pohlcuje prach, působí psychicky, vizuálně, …). 

DESATERO NÁVRHU: 

1. Transparentnost, otevření přes břeh, výhledy město

2. Veřejný prostor – před vstupem, schodiště, střecha

3. Zelený kopec – morfologie terénu

4. Kontrast = podpora historické radnice

5. Historická radnice = č. 1, my č. 2

6. Hierarchie provozu, přehlednost, veřejné vs. úřední

7. Výhledy – střecha jako druhé náměstí

8. Přátelská, vstřícná, neformální, hravá

9. Flexibilita, možnost změn v čase

10. Živé fasády